Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Mimo pití piva mají Češi v Evropě ještě jeden primát: Žádný jiný národ starého kontinentu totiž nechodí tak často na houby. A lví podíl na tom má hrdina dnešního vyprávění, byť se tématu věnoval jen jako (celoživotnímu) koníčku. Jeho příběh začal 30. 1. 1884 v Hradci Králové. Otec Jan byl sadař. František prý sbíral houby už při dlouhých cestách z rodného Nového Hradce do gymnázia.
 
Ve vzdělávání pokračoval na pražské Filozofické fakultě v oborech matematika, fyzika a přírodní vědy (1905 - 1909). Roku 1910 nastoupil na Karlovu univerzitu jako pedagog. (Působil zde až do roku 1939, získal mj. titul docent tělesné výchovy.) Stal se průkopníkem akademického sportu. Založil organizaci Vysokoškolský tělocvik, sport, hry a skauting, významně se podílel na organizační stránce věci. Deset let vydával časopis Nová tělesná výchova. Byl propagátorem výcviku a později prvním předsedou české pobočky bojového umění jiu-jitsu. Měl velké zásluhy o popularizaci ledního hokeje, vodního póla a dalších odvětví.    
 
Tohle všechno měl však, dá se říci, v náplni práce. Volný čas věnoval výzkumu a osvětě v mykologické oblasti. Tou dobou platil názor, že většina hub - pokud nejsou přímo jedovaté - se jíst nedá. František Smotlacha se staví k problému seriózně a vědecky. Publikuje, přednáší, zkoumá, vysvětluje. Roku 1912 představil pražské veřejnosti poprvé výstavu hub. I za válečné vřavy na východní frontě si našel chvilky na sbírání. Byl iniciátorem vzniku čtvrtletníku Časopis československých houbařů, který vychází do dnešních dnů jako Mykologický sborník. R. 1921 spoluzaložil Československou (nyní Českou) mykologickou společnost, byl jejím předsedou. Osobně vyzkoušel na 1 700 druhů, včetně muchomůrky citronové. Nejedlých nebo dokonce jedovatých odrůd mu nakonec zbylo jen 120. Všeobecné poznatky sjednotil a protřídil, bludy o tom, že jedovaté houby páchnou a chuť mají odpornou, vyloučil. Objevil pro celou Evropu hřib rudonachový.    
 
Publikoval už od desátých let XX. století. Jmenujme např. pojednání České houby hřibovité, Život našich hub, Přehled hub, Otravy houbami. Jeho životní dílo Atlas hub jedlých a nejedlých mělo od počátku problémy. Nejprve jej František Smotlacha z principiálních důvodů odmítl za války vydat. V únoru 1948 však ve znárodněné tiskárně dva díly nenávratně zničili. Atlas poprvé vyšel až roku 1950. I syn prof. Smotlachy Miroslav se potatil. Je autorem Smotlachova atlasu hub¸ seznamu hub, jež se smějí prodávat na tržištích a průmyslově zpracovávat.
 
František Smotlacha zemřel 18. 6. 1956 v Praze. Při stém výročí narození byl zařazen do kalendáře významných osobností UNESCO. Až si budete připravovat smaženici, přidejte do ní smrže. Ty měl pan profesor údajně nejraději. Ulici s jeho jménem najdete na Novém Hradci Králové.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ