Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
JAROSLAV RAIMUND VÁVRA
V mládí jsme snívali, že procestujeme svět. Poznat tajemné dálky, exotické kraje, neznámé lidi, prožít vzrušující dobrodružství… Kolika z nás se to doopravdy podařilo? Jeden takový šťastlivec se narodil v Hradci Králové na Den žen roku 1902. Kupodivu Jaroslav Raimund Vávra pocházel z úřednické rodiny. Po brněnské reálce se marně pokoušel uspět na Lékařské fakultě. Vyučil se zubním technikem, což jeho ambice neuspokojovalo. Ve dvaadvaceti letech se rozhodl, že zkusí štěstí v Praze.
Stal se redaktorem ve významných prvorepublikových nakladatelských domech (Šolc a Šimáček, Topič, Vilímek, Borový). Přispíval do časopisů, hlavně filmovými kritikami. Není divu. Měl ke kinematografii blízko – jeho mladším bratrem byl režisér Otakar Vávra. Jaroslav nejdřív spolupracoval jako scenárista na významném němém snímku Přemysla Pražského Batalion. Sourozenci se setkali až při experimentálním dílku Světlo proniká tmou. Největší ohlas měla jejich verze románu Karla Čapka Krakatit (1948). J. R. Vávra se dočkal v padesátých letech zfilmování své knihy Posel úsvitu (o vynálezci Josefu Božkovi). Dlouhá desetiletí byl zaměstnancem Československého filmu jako knihovník nebo lektor. K dobru mu určitě lze přičíst aktivitu při zakládání pražského Filmového klubu.
Co se týče zmiňovaného cestování: Velice solidní základy získal již jako student při putováních s otcem po Evropě. Později si zamiloval zvláště severní Afriku. Navštívil ji mnohokrát, dostal se i do Mongolska, Sýrie nebo Libanonu. Věnoval se mladým čtenářům (úspěšné tituly Ahmed má hlad nebo Tvrdá pěst Tuaregů), románům pro dospělé (Láska Sáry Jensenové, Petrolejáři, Děti naší doby), cestopisům (Země zadávená žízní, Africké cesty). Zajímalo ho sklářství (romány Prázdno mezi hvězdami, Huťmistr Rückl,odborné pojednání Pět tisíc let sklářského díla). Nalezneme ho též mezi přispěvateli sborníku Vyznání Karla Maye. Jeho práce dosahovaly často několika vydání, dočkaly se i překladů do němčiny nebo angličtiny. Můžeme se jen dohadovat, proč velkou většinu z nich v průběhu času přepracovával, eventuálně přejmenovával.
Zemřel 5. 5. 1990 v Praze. Ve stejném hrobu na Olšanech spočinul po jednadvaceti letech i bratr Otakar.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Stal se redaktorem ve významných prvorepublikových nakladatelských domech (Šolc a Šimáček, Topič, Vilímek, Borový). Přispíval do časopisů, hlavně filmovými kritikami. Není divu. Měl ke kinematografii blízko – jeho mladším bratrem byl režisér Otakar Vávra. Jaroslav nejdřív spolupracoval jako scenárista na významném němém snímku Přemysla Pražského Batalion. Sourozenci se setkali až při experimentálním dílku Světlo proniká tmou. Největší ohlas měla jejich verze románu Karla Čapka Krakatit (1948). J. R. Vávra se dočkal v padesátých letech zfilmování své knihy Posel úsvitu (o vynálezci Josefu Božkovi). Dlouhá desetiletí byl zaměstnancem Československého filmu jako knihovník nebo lektor. K dobru mu určitě lze přičíst aktivitu při zakládání pražského Filmového klubu.
Co se týče zmiňovaného cestování: Velice solidní základy získal již jako student při putováních s otcem po Evropě. Později si zamiloval zvláště severní Afriku. Navštívil ji mnohokrát, dostal se i do Mongolska, Sýrie nebo Libanonu. Věnoval se mladým čtenářům (úspěšné tituly Ahmed má hlad nebo Tvrdá pěst Tuaregů), románům pro dospělé (Láska Sáry Jensenové, Petrolejáři, Děti naší doby), cestopisům (Země zadávená žízní, Africké cesty). Zajímalo ho sklářství (romány Prázdno mezi hvězdami, Huťmistr Rückl,odborné pojednání Pět tisíc let sklářského díla). Nalezneme ho též mezi přispěvateli sborníku Vyznání Karla Maye. Jeho práce dosahovaly často několika vydání, dočkaly se i překladů do němčiny nebo angličtiny. Můžeme se jen dohadovat, proč velkou většinu z nich v průběhu času přepracovával, eventuálně přejmenovával.
Zemřel 5. 5. 1990 v Praze. Ve stejném hrobu na Olšanech spočinul po jednadvaceti letech i bratr Otakar.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci
PAVEL GRYM
Náchoďák Pavel Grym (*9. 6. 1930) měl cestu ke kumštu zároveň blízkou i dalekou.
FRANTIŠEK MARTIN PELCL
Tak idylický domeček aby člověk pohledal.
JAN ROTH
V Náchodě se kromě slavných scenáristů a spisovatelů (Škvorecký, Blažek) narodil i významný český kameraman Jan Roth. Stalo se tak 10. listopadu 1899.
Tiskové zprávy
„Měli jsme tudle k obědu nudle, vařila je chůva, v nudlích byla sůva…,“ kniha Neochočené básničky Aleny Müllerové pobaví děti i dospělé
„Jsem už delší dobu kmet, a přesto mi při listování září očka a má dětská duše se raduje,“ říká o knize Jiří Suchý
Světová rocková hvězda Bryan Adams v srpnu vystoupí v hradeckém Parku 360
Světová star Bryan Adams se vrací do České republiky. Kanadský rockový zpěvák je jeden z nejznámějších umělců současného hudebního světa a na svém kontě má neuvěřitelných 17 studiových alb.
listopadové akce v H. Králové
17. listopadu
• od 16:00 na Masarykově nám. "Srdce pro Václava Havla" (zapálíme svíčky, zavzpomínáme na události listopadu 89), www.facebook.com/events/551229014281785
Kalendárium akcí
Pořadatelé
Copyright © 2024, kulturahradec.cz. All Rights Reserved. | Created by © WEB STUDIO OMEGA Czech