Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Žlunice u Jičína jsou zmiňovány již roku 1297. Mají pouhých 250 obyvatel a jejich počet v poslední dobou stagnuje. Ale i kdyby se nedejbože v budoucnu zcela vylidnily, navždy je známo, že se zde 24. srpna 1885 narodil malíř Václav Špála. Rodina cihlářského mistra byla veliká, hoch měl devět sourozenců. Právě bratr František, později učitel kreslení, první rozpoznal, že Václavovy pokusy jsou víc než obvyklé dětské čmárání. Po obecné škole ho poslal otec do Hradce Králové, kde se vyučil uměleckým kovářem. Ani talent mu nepomohl k přijetí na pražskou UMPRUM. Zvolil soukromé vzdělávání. Druhý pokus na škole byl úspěšný, ale Špála tam nevydržel. Roku 1903 se dostal na Akademii výtvarných umění. Ani tu však nedokončil. Více než tradiční výuka ho zajímaly moderní umělecké výboje. Nadchla ho výstava Edvarda Muncha, obrazy Cézanna, van Gogha. 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, pak do Skupiny výtvarných umělců, později zas do Mánesa. Sympatizoval s Osmou a Tvrdošíjnými. Velký vliv na něj měly zahraniční pobyty – Dubrovník, Itálie, Francie. Tam poznal malíře a díla, která ho přitahovala, ovlivňovala ho příroda a dojmy z mládí.   
 
Z podnětů impresionismu, fauvismu a expresionismu vytvořil postupně vlastní unikátní styl, kde dominantní funkci měla barva. Jako slavný Picasso prošel několika obdobími. V „zelené“ převažují krajiny (Údolí Sázavy, Na Berounce u Srbska, Přístav v Marseille), nejúspěšnější „modré“, charakterizované mnoha odstíny jediné barvy, práce Dřevěný most přes Orlici u Potštejna, Panáky u Rybné, Na Otavě. Od třicátých let vznikají zátiší, květiny a portréty rodiny (Kytice s figurami v pozadí, Pivoňky, Pole v červenci). Zajímavé je, že Špála se vyhýbal zpodobňování smutných zimních krajin.
 
Mnohokrát úspěšně prezentoval naši vlast v zahraničí (Pittsburgh, Paříž, Brusel, Milán). Vytvořil na 2 400 obrazů. Byl umělcem vskutku národním. (Oficiálně titul získal jako jeden z prvních v roce 1945.) Roku 1936 si ho spolek Mánes zvolil do svého čela. Václav Špála zemřel po těžké nemoci (údaje se liší) 12. nebo 13. 5. 1946. Na pražské Národní třídě funguje léta Galerie V. Špály, ve Žlunicích naleznete na rodném domě pamětní desku. Reprodukce jeho děl zdobí četné domácnosti a účinně pomáhají zmenšit deprese obyvatel v  úředních prostorách. Pro galeristy představují originály zaručený zisk, ceny dosahují milionových částek. Proto se stávají středem zájmu lapků a padělatelů. 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ