Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Když se Karel Řepa 23. října 1895 narodil, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohl stát architektem. Vesnička Nový Ples, spadající pod náchodský okres, má i teď jen něco přes tři stovky obyvatel, tatínek pracoval jako pekař, Karel byl prvorozený ze čtyř synů. Učil se od roku 1909 u pardubického stavitele Františka Leiského. Měl talent ke kreslení. Několik jeho prací se objevilo v místních "vlastivědných sešitech".
Státní průmyslovou školu stavební mohl dokončit až po první světové válce. Svým způsobem měl štěstí. Od roku 1919 se totiž vzdělával na speciální škole architektury Josipa Plečnika. Slavného architekta jasnozřivě povolal k úpravám Pražského hradu prezident T. G. Masaryk. Řepa si s učitelem rozuměl natolik, že studoval ještě dva roky u něj v Lublani. Vzájemné sympatie jim vydržely celý život. Karel Řepa po návratu pracoval nějaký čas v Praze. Zúčastnil se několika soutěží, působil v časopisu Stavitel a ve spolkových funkcích. Samostatně se prosazoval zejména v Pardubicích. Adaptace budovy pro Sokol, dnešní Střední škola potravinářské technologie, dům U Kapitána - to vše nese jeho podpis. Do Pardubic se roku 1929 přesunul natrvalo. Oženil se, narodily se mu děti.
Hlavním zdrojem inspirace byl Karlu Řepovi funkcionalismus. Pro Výstavu tělesné výchovy a sportu v Pardubicích (1931) koncipoval sportovní stadion. Získal za něj cenu na Světové výstavě v Bruselu. Kromě velkých projektů se věnoval i "všednějším" stavbám - školám ve Chvaleticích, Barchově, Obecnímu domu v Dolní Rovni, přestavbě někdejšího kina Jas, rodinným domům... Vrcholem jeho činnosti se stala budova pardubického nádraží. S K. Kalvodou a J. Dandou vytvořil dodnes obdivované dílo. Odbavovací hala, hotel a podzemní kino byly dokončeny ovšem už v době stalinismu. Karel Řepa musel nastoupit do podniku Stavoprojekt. Po několika letech dostal funkci hlavního architekta, brzy však odešel do důchodu. Spolupracoval ještě na některých projektech se synem Miroslavem.
Architekt, jemuž vděčí (nejen) Pardubice za přívětivou tvář, odešel navždy 2. března 1963. Jeho život a práci mapuje kniha Karel Řepa - pardubický architekt ve věku nejistot.                      
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ