Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Praha, 17. května 2016 – Mezinárodní i tuzemské statistiky potvrzují, že celková spotřeba alkoholu v České republice mírně klesá. Stejně tak vykazují klesající trend další negativní jevy spojované s nezodpovědným pitím. Přesto je potřeba rizikové chování nadále monitorovat a pracovat na jeho minimalizaci. A právě to má za cíl osvětová kampaň Alkohol zodpovědně, jejíž druhý ročník dnes zahajuje stejnojmenná pracovní skupina fungující v rámci Potravinářské komory ČR. Letošním hlavním tématem je alkohol a mladiství. Děti a mladí jsou totiž velmi zranitelnou skupinou. Pití alkoholu může poškodit vyvíjející se organismus více než ten dospělý a mladiství konzumenti si také mohou snáze osvojit rizikové vzorce chování ve vztahu k alkoholu, včetně těžké závislosti. V rámci nadcházející osvětové kampaně bude využit i unikátní sociologický výzkum mapující vztah mladistvých a jejich rodičů k alkoholu.
Fakta a mýty o spotřebě alkoholu v ČR
Nejčastějším ukazatelem, který se používá k vyčíslení spotřeby alkoholu v jednotlivých zemích, je přepočet konzumace na množství čistého alkoholu na osobu. Výsledky těchto statistik se ale značně liší. V případě České republiky se hodnoty uváděné za rok 2013 pohybují od 9,8 litru podle ČSÚ, přes 11,5 litru podle OECD, až po 12,5 litru podle údaje WHO*. „Na vině jsou rozdílné metodiky a také obtížná zjistitelnost některých údajů. Například jak se na spotřebě podílejí zahraniční turisté, či jak velký je černý trh s alkoholem,“ vysvětluje Petr Knap, partner poradenské společnosti EY, která pro pracovní skupinu Alkohol zodpovědně zpracovala rozsáhlou datovou analýzu.
Pokud bychom vycházeli z dat mezinárodních organizací, patříme v Evropě mezi 10 zemí s nejvyšší spotřebou na hlavu. V případě, že budeme raději důvěřovat ČSÚ, jsme již „pijáky“ pouze podprůměrnými. Ještě více můžeme pořadím zamíchat, zohledníme-li počet abstinentů v populaci, který je u nás relativně nízký (11 %). Když abstinenty ze statistiky vypustíme a konzumace se rozpočte pouze na osoby, které alkohol skutečně pijí (tedy v ostatních zemích na relativně menší množinu), dostává se ČR rázem na 26. místo v Evropě.
Přes rozdílnost výsledků se však statistiky shodují v tom nejpodstatnějším, a to že celková spotřeba alkoholu má u nás v posledních letech až na drobné odchylky klesající tendenci.
Mladí lidé a alkohol
Existuje dostatek kvantitativních výzkumů, které přinášejí informace, kolik je konzumentů v jednotlivých věkových skupinách nebo jaká je frekvence jejich konzumace. Čeho se však nedostává, je pohled za tato čísla – na to, jakou roli hraje alkohol v životě mladých, jaké to má příčiny a souvislosti. Potravinářská komora si proto u Sociologického ústavu AV ČR zadala zpracování kvalitativního výzkumu, v rámci kterého tým tazatelů formou narativních rozhovorů zpovídal 16 až 19leté respondenty a jejich rodiče napříč republikou. Nahrané příběhy poté podrobil důkladné analýze.
„Pozitivním zjištěním je, že mladí se ke svému životu stavějí odpovědně a o věcech přemýšlejí. Alkohol je sice tolerován, ale jeho nadměrná konzumace je vnímána jako problematická,“říká Martin Buchtík, vedoucí výzkumu ze Sociologického ústavu AV ČR a dodává: „Ukazuje se také, že dnešní mladí lidé nejsou v postoji k alkoholu horší než jejich rodiče.“ Sociologové odmítli i hypotézy o tom, že pití alkoholu mladistvými je důsledkem všeobecné krize hodnot.
Výzkum potvrdil, že vztah k alkoholu vedle rodiny, kde zpravidla dochází k první zkušenosti s alkoholem, formují zejména vrstevníci. Klíčovým faktorem je skutečnost, že pití alkoholu je součástí naší kultury a životního stylu. To vytváří jasnou společenskou normu, že „pít je normální“ a bohužel se tato norma v některých případech dotkla i lidí pod 18 let věku. Ti, kteří pít nechtějí, jsou tak vystaveni nenápadnému, avšak setrvalému sociálnímu tlaku, a musí volit nejrůznější strategie, jak mu čelit.
Z hlediska dostupnosti alkoholu pro nezletilé se jako slabé místo ukazují malé prodejny a večerky. Dále – poněkud překvapivě – také organizované akce s formálním dohledem dospělého (lyžařské či cyklistické kurzy, letní tábory, sportovní soustředění apod.). „Závěry výzkumu využíváme nejen v kampani Alkohol zodpovědně, ale zároveň je dáváme k dispozici všem institucím, které s touto problematikou pracují. Průzkum dobře doplňuje existující kvantitativní studie a umožní lépe cílit na příčiny potenciálních problémů a následně jim lépe předcházet či čelit,“ uvádí Martina Ferencová, projektová manažerka pracovní skupiny Alkohol zodpovědně.
Jak pití dětí a nezletilých čelit?
Konzumace alkoholu v této věkové skupině vykazuje v posledních letech výrazný pokles*. Například podíl mladistvých ve věku 13 a 15 let konzumujících alkohol alespoň jednou týdně poklesl mezi lety 2010 a 2014 téměř dvojnásobně. Výrazně také klesl podíl mladistvých ve věku 15 let, kteří zažili svou první zkušenost s alkoholem ve věku 13 let a mladším. V roce 2010 se tento podíl blížil 60 % mladistvých (nehledě na pohlaví), v roce 2014 tento podíl klesl na 25 %.
Nicméně je potřeba si uvědomit, že u dětí a mladistvých není žádoucí jakákoliv konzumace a situace se nebude dále zlepšovat bez aktivního přispění celé společnosti. „Ze závěrů kvalitativního výzkumu jasně vyplývá, že pokud chceme na mladé působit, mělo by to být zejména osvětou zaměřenou nejen na ně samotné, ale hlavně na jejich rodiče a dospělou veřejnost, protože právě u nich existuje vysoká tolerance k pití alkoholu mladistvými. Je to běh na velmi dlouhou trať, protože se jedná o změnu sociálních norem zažitých po generace,“ dodává Martina Ferencová. Kampaň Alkohol zodpovědně chce zvýšit povědomí o této problematice a zároveň dlouhodobě posilovat vzájemnou koordinaci osvětových aktivit organizovaných výrobci alkoholických nápojů, nevládními organizacemi a státem.
V oblasti zákonných opatření je v první řadě třeba vymáhat dodržování již existujících pravidel. Zejména tedy zákaz prodeje alkoholu mladším 18 let. Vedle důsledné kontroly a případných sankcí má i zde své místo osvěta, protože se ukazuje, že často nejde o nedostatek vůle, ale o neschopnost personálu prodejen či pohostinství poradit si v konkrétních situacích.
* Zdroj: Studie EY: Vývojové trendy spotřeby alkoholu v ČR, duben 2016