Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Pan farář v uniformě? Proč ne, je-li to třeba. Zvláštní osud Blahoslava Hrubého začal 23. října 1911 v Josefově. O devatenáct let později odmaturoval na hradeckém gymnáziu. V Praze si vybral studia na Husově evangelické bohoslovecké fakultě. Při cestě za vzděláním navštěvoval také univerzity v Halle nad Sálou, Curychu a Ženevě. Nevybíravá hitlerovská propaganda ho přiměla k aktivnímu odporu. Psal články upozorňující na nebezpečí nacismu, převážel přes hranice zakázanou literaturu. Když v Praze promoval (1936), byl už díky funkci sekretáře Světové studentské asociace pro mír, svobodu a kulturu poměrně známou osobností. Další čtyři roky sloužil jako duchovní v Československé protestantské mise v Paříži. S nástupem II. světové války svou činnost ještě zintenzívnil. Pomáhal uprchlíkům, do vlasti promlouval po rozhlasových vlnách. Po okupaci Francie se dobrodružně přesunul do Lisabonu, odkud se mohlo vyjet do svobodného světa. S literáty Egonem Hostovským a Adolfem Hoffmeisterem založili Výbor čs. uprchlíků. O Hrubého nezištnosti svědčí, že místo sebe nechal odjet slavného spisovatele Liona Feuchtwangera. Za nuceného tříměsíčního pobytu v portugalské metropoli sháněl doklady, doporučení, balíčky pro další utečence.
 
Blahoslav Hrubý odcestoval do USA počátkem roku 1941. Přispíval do evangelického časopisu Husův lid. Po vstupu USA do války bral jako morální povinnost narukovat do americké armády. Coby zpravodajský důstojník působil i v Londýně. S generálem Pattonem pomáhal osvobozovat západní Čechy, získal Čs. vojenskou medaili za zásluhy II. stupně. Přesto se vrátil do Států a znovu se věnoval duchovní službě. Po únorovém převratu 1948 přijel do Prahy na Všesokolský slet. To už věděl, že v komunisty znásilněné republice žít nemůže. Koncem roku se oženil s Olgou Sedláčkovou. Manželé tušili, že se nad jejich přítelkyní Miladou Horákovou stahují mraky. Bohužel s nimi odjet nestačila. K jejímu omilostnění nepomohla ani celosvětová kampaň, k níž se připojili mj. A. Einstein nebo W. Churchill.    
 
I když Jan Hrubý v Americe znovu nastoupil jako farář, angažoval se především v boji proti porušování lidských práv. Kdekoliv na světě. Pracoval v Rádiu Svobodná Evropa, později ve funkci výkonného ředitele evropské kanceláře Amerického fondu pro československé uprchlíky. Burcoval svědomí veřejnosti autentickými dokumenty, pomáhal emigrantům. Spolu se ženou vydávali spoustu let významný časopis Religion in Communist Dominated Areas. Jako první upozornil v Kongresu USA na pronásledování chartistů a potlačování náboženských svobod v Československu. Od prezidenta Reagana dostal vyznamenání za zásluhy o lidská práva. Vážně nemocný Blahoslav Hrubý se do svobodné vlasti ještě jednou vrátil. Zemřel den před svými devětasedmdesátinami v New Yorku. O jeho úmrtí informovaly New York Times, kondolovali manželé Solženicynovi, maďarský biskup Harsany, rabín Klenicki.        
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ