Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla v Hradci Králové vás srdečně zve na skutečné i metaforické otevření Včelího domu, které se odehraje v budově Labyrintu v úterý 21. března 2017 v 17 hodin.

VČELÍ DŮM 21. 3. – 30. 9. 2017
                                                                                                  
Divadlo Drak v první jarní den roku 2017 založí na své střeše včelstvo. Drak tak zahájí svoji první mezidruhovou komunikaci. Odměnou za péči o včely bude domácí med Divadla Drak, pravděpodobně jediný „dračí med“ na světě. Chceme tuto malou událost oslavit jak s našimi diváky, příznivci a přáteli, tak  třeba i s kolemjdoucími otevřením výstavy Včelí dům.

Fenomén městského včelaření je delší dobu na vzestupu. V metropolích jako je třeba Paříž nebo Londýn, ostatně už i Praha, jsou včelstva umisťována dokonce i na střechy historických budov přímo v centru. Ač to zní zvláštně, ve městech včely snadněji nacházejí dobré zdroje potravy. Městský med má díky rozmanitým rostlinám i jinou vůni a chuť. Ve městech pořád něco kvete v parcích, také zahrady rodinných domů jsou plné okrasných keřů, stromů, květin, ale i ovocných sadů.
             To se nedá říci o venkovské krajině, kde převládají pole s monokulturou řepky nebo kukuřice. Mezi domy je také tepleji a rostliny tu začínají kvést dříve a kvetou déle než na venkově, někdy jde bez mála až o třicet dní. To vše včelkám prospívá a díky tomu jsou městská včelstva silná. Včelstvo divadlu zapůjčí a bude se o ně laskavě starat pan Karel Zubatý z Hvězdárny a planetária Hradec Králové. Bude to on, kdo vás letos přivítá na historicky prvních dvou medobraních v květnu a červnu, kde budete moci ochutnat první med od našich „dračích včel“.
            „Výstavou chceme navázat na myšlenku, se kterou jsme v Draku znovu obnovili Mezinárodní institut figurálního divadla, že divadlo nevnímáme pouze jako budovu pro odehrávání divadelních představení, ale také jako místo společenské a setkávací. Prožitek, který můžeme v blízkém kontaktu s přírodou pocítit, vyžaduje otevření naší vnímavosti podobně jako při setkávání s uměleckým dílem. V takových momentech se nám dostává možnosti rozšířit či prohloubit naši individuální touhu po poznání v kontextu celistvém. Jistě není náhodou, že i Jan Amos Komenský (jehož dílo Labyrint světa a ráj srdce jsme v Draku inscenovali) byl také včelař,“ uvádí Dominika Špalková, umělecká ředitelka Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla.
 
Výstava Včelí dům je transformací výtvarného a divadelního labyrintu do imaginárního včelího úlu. Stejně jako má včelí úl vytvořený člověkem mnoho rozličných estetických podob, tak tento divadelní úl expanduje prostřednictvím  různých médií do řady forem a volných asociací.
           
            Základní podoba včelího domu a včelího díla tady dostává alternativní funkce a významy. Přizvaní místní i zahraniční autoři se vyjadřují k rozmanitým způsobům "umělecké včelí spolupráce", k sociálnímu životu včel i lidí, tedy i k divadelnímu společenství coby úlu svého druhu. V multimediální instalaci se potkávají různé přístupy a druhy umění, socha, film, zvuk a text. Příkladem z oblasti pohyblivého obrazu je kanadská umělkyně Gerda Johanna Cammaer, která konfrontuje globální jev mizení včel se zánikem klasického filmu. Či video rumunské autorské dvojice Irina Gheorghe a Alina Popa (The Bureau of Melodramatic Research), které pracují s melodramatem jako pohodlným žánrem a s jeho filozofií happy-endu.  Jejich mediální spektákl můžememetaforicky chápat jako med ze supermarketu nabízený nám místo medu od včelaře.
            Sochařsky na téma reagují dva čeští umělci. Figurativní práce Anny Hulačové (držitelka Ceny osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin 2016) kombinuje osobitý přístup k materiálu a tradičním řemeslným postupům s imaginací pradávných sakrálních idolů.  Sochař a performer Matěj Al-Ali vstupuje do prostoru se svými enigmatickými cizinci, masivními kinetickými objekty, které vybízejí k něžné interakci. 
            Instalace, která je doprovázená všudypřítomným dynamickým včelím dronem – hudbou prodlévajícího zvuku zkomponovanou Tomášem Šenkyříkem z archivů různých zvukových umělců, vznikla ve spolupráci s designovým studiem Onkubátor (Ondřej Trnka, Klára Zahrádková a Petr Láska), kteří jsou autory architektonického a výtvarného řešení výstavy.
           
Michal Kindernay a Radoslava Schmelzová, kurátoři