Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

„A jak se říká: jen když je koryto. Svině je již najdou.“


Glosy Jaromíra Johna svědčí o člověku kromobyčejně inteligentním, vtipném, s pozorovacím talentem. Pocházel z Klatov (*16. dubna 1882). O rok později už rodina váženého gymnaziálního profesora Václava Markalouse zamířila do Chrudimi. Budoucí spisovatel se ještě jmenoval Bohumil Markalous. "Východočeské Athény" mu nabídly nejen základní, ale i středoškolské vzdělání. Na chrudimském gymnáziu maturoval roku 1900. S osvědčením o zkoušce dospělosti vyrazil dobýt Prahu. Cíle neměl malé. Na univerzitě navštěvoval v letech 1900 - 1905 hodiny přírodních věd, filozofie, estetiky i dějin výtvarného umění. Učila ho opravdová esa: T. G. Masaryk, F. Drtina, F. X. Šalda, O. Hostinský. Mladý Markalous si tříbil vkus na výstavách (Munch, Rodin), divadlech či koncertech. Roku 1905 vstoupil do stavu manželského, brzy se narodil syn Evžen. Markalous dosáhl titulu PhDr. (1911). Poslední léta monarchie strávil jako učitel v Praze, Kolíně a Hradci Králové. V únoru 1915 ho povolali vojenští páni. Angažmá v bojích na Balkáně se mu málem stalo osudným. Onemocnění úplavicí zaplatil - naštěstí jen dočasným - ochrnutím nohou. Zbytek světového konfliktu strávil v zázemí.     
 
 
Prožité události musely nějak ven. V úspěšné knize Večery na slamníku (poprvé 1920) o hrozné válce hovoří různé lidské typy s humorem a neotřele, objevují se i příběhy zvířat, věcí, krajiny. Tou dobou byl Jaromír John (pseudonym zvolil jako památku na zemřelého bratra) redaktorem brněnských Lidových novin. Dopisoval do Tribuny, Práva lidu, Pestrého týdne, Stavitele, Kritického měsíčníku. Založil knižní edici ARS a ojedinělý časopis Bytová kultura, který vycházel dokonce v německé mutaci. (K významným přispěvatelům patřil např. slavný architekt Adolf Loos.) Mezitím stihl John vyučovat výtvarnou estetiku na ČVUT Brno a působit na tiskovém odboru předsednictva vlády.
 
Roku 1934 zvolnil. Přestěhoval se do Slatiňan, kde se věnoval výhradně literatuře. S přestávkami (a spisovatelkou Helenou Šmahelovou) zde pobýval až do roku 1946, kdy odešel vyučovat na UP Olomouc. Jaromír John napsal oblíbené dětské tituly Rajský ostrov nebo Vojáček Hubáček. Mládeži zpřístupnil Cervantesovy Příběhy dona Quijota.Za román Moudrý Engelbert dostal národní cenu. Po druhé světové válce vznikla díla Výbušný zlotvor nebo Estét (vydaný dlouho po jeho smrti). Tento požitkář, energický a společenský člověk "seriózní" práce o estetice a kritiky otiskoval pod občanským jménem, zatímco pro svou beletrii volil pseudonym. Jaromír John - nebo chcete-li Bohumír Markalous - zesnul 24. dubna 1952 v Jaroměři.
 
Připomeňme si ho ještě několika citáty:
„Jsou ženy, které můžeme milovati, pouze jsou-li nepřítomny.“
"Lze žít s blbcem pod jednou střechou? Ano! Ale blbec se musí podřídit. Jenže blbec se nikdy nepodřídí. Nelze žít s blbcem pod jednou střechou.“
„Celý život je přímo ideálně začarovaný kruh. Lze jej vyjádřiti touto větou: Lopotíme se a staráme se k tomu cíli, abychom se nemusili lopotit a starat.“


VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ