Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Když ne největší na světě, tak v Evropě. A jestli ne v Evropě, tak dozajista v české kotlině. Jezdecká socha Jana Žižky na pražském Vítkově je unikát. Její autor Bohumil Kafka (*14. února 1878 v Nové Pace) po sochařině pokukoval od dětství. Inspiraci měl doslova přes ulici, kde sídlila slavná dílna Suchardových. O dvanáct let starší Stanislav se pak stal jeho prvním profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Ale popořádku.
 
Profesní základy získal Bohumil po novopacké obecné a měšťanské škole na čerstvě otevřeném sochařskokamenickém ústavu v Hořicích (1892 – 1896). Následujících dvanáct měsíců zažil práci kameníka v praxi. Potom se dostal na pražskou UMPRUM k "sousedovi" Suchardovi. Jako asistent pomáhal s pomníkem Františka Palackého. Rok 1898, zase změna. Kafka se přesouvá na Akademii výtvarných umění. Slavnému profesoru Myslbekovi je k ruce při práci na nejikoničtější české skulptuře - soše sv. Václava na Václavském náměstí. Díky Hlávkově stipendiu odjíždí na čtyři léta do Paříže. Rozhodně se tam neztratí. Stává se členem Societé du Salon d’ Automnea Rodinovy Societé l'art et literraire. Uspořádá zde výstavu, časem dostane iŘád Čestné legie.  
 
Když r. 1916 umírá Stanislav Sucharda, na Uměleckoprůmyslové škole ho nahrazuje právě Bohumil Kafka. Za pár let (1925) ho jmenují profesorem pražské AVU. Angažuje se ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Jeho díla nesou ducha secese a symbolismu (Polibek, Orfeus, Žena po koupeli, Mrtvá labuť, Mumie, objekt se "švankmajerovským" názvem Šílení). Je medailérem. Zdobí fasády divadla v Pardubicích a na Vinohradech, pražského Obecního domu. Je autorem pomníků K. H. Borovského v Havlíčkově Brodě nebo M. R. Štefánika v Bratislavě. Vytváří busty Smetany, Vrchlického, Masaryka, Mánesa. Značnou část svého talentu věnuje impresionistickým plastikám zvířat. Získává ocenění, mj. Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži 1937.
 
Největší umělecká výzva ho teprve čeká. Po mnoha letech soutěží a sporů je roku 1931 pověřen zhotovením sochy Jana Žižky u Památníku odboje na pražském Vítkově. Pracuje na ní intenzivně až do smrti. Vyvzdoruje si ateliér, postavený jen kvůli soše. Studuje podrobně dílo Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Schází se s historiky i hipology. Ministerstvo zemědělství mu zapůjčí nejkrásnějšího československého koně. Inspirací pro figuru Žižky byli zápasník, důstojník, architekt. Smutnou ironií je, že tvůrce hotové dílo nikdy neuviděl. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena až 14. července 1950. Nohy jezdce váží 398 kg, ruka 195 kg, hlava 105 kg, meč 110 kg… 39 dílů bylo svařeno k sobě a zajištěno šrouby. Od roku 1999 je národní kulturní památkou.
 
Bohumil Kafka zemřel 24. 11. 1942 v Praze, odpočívá na vyšehradském Slavíně. V rodném městě ho připomíná pamětní deska.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ