Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Zveme diváky a přátele Divadla Draka na vernisáž výstavy malířky, ilustrátorky a spisovatelky Daisy Mrázkové, která bude zahájena dne 29. ledna 2019 v 17 hodin v Labyrintu Divadla Drak.
V příběhuA co potom Slone? odpovídá Slon na všetečné otázky dvou hrdinů, králíčka Jácíčka a Veverky z pohádky Haló, Jácíčku.  
„Co se stane, až slunce zapadne úplně?“ napadlo Veverku. „Nic. Mraky zšednou … hvězdy se objeví …,“ odpověděl Slon.
 
Právě tuto pohádku Daisy Mrázkové v roce 1977 uvedl Josef Krofta v Draku jako poeticky hravou inscenaci Haló, Jácíčku, která dokázala oslovit nejmenší diváky.  Něžný a křehký svět, blízký dětskému vnímání, vedl k inscenacím dalších dvou pohádek Slon a mravenec a také Nádherné úterý čili Slečna Brambůrková chodí po světě. Daisy Mrázkovou spojuje s Divadlem Drak dítě jako čtenář a divák, proto k sobě mají pochopitelně velmi blízko, a tak si od 29. ledna do 31. srpna 2019můžete v Labyrintu Divadla Drak prohlédnout barevný svět knižních ilustrací, ale i volnou tvorbu Daisy Mrázkové. A nejen to, ve světové premiéře budou představeny také její loutky, s kterými hrála divadlo vnoučatům.
Daisy Mrázková má ve světě umění zvláštní postavení. V jejích obrázkových knížkách došlo k mimořádnému propojení literární a výtvarné složky. Obrazy mnohdy vyjadřují to, na co slovo nestačí. Každá kniha má trochu odlišný typ výtvarného vyjádření. Tvary i způsob kreseb se v jemných náznacích opakují a odkazují k sobě navzájem. V průběhu dvaceti let (1965 až 1982) vydala dvanáct dětských knih. Svět její subtilní poetiky ukrývá i témata mnohem závažnější. Motivy spojené náznaky prvních přemýšlivých úvah nutí autorku ptát se po osudech dětí, zvířata, věcí a přírody vůbec. Jako by její tvorba nebyla určené jen dětem, ale i dospělým.
Daisy Mrázková(1923 – 2016) se narodila v česko-anglické rodině tatínkovi Čechu Jaroslavu Troníčkovi a mamince Angličance Elsie Rice jako třetí dítě a byla částečně bilingvní. Stejně jako jejím sourozencům i jí maminka dala anglické křestní jméno Daisy (Sedmikráska), protože se jí stýskalo po Anglii a nikdy se dobře nenaučila česky.
Rodiče se rozešli, když jí bylo pět let. I když od dětství kreslila, neměla příležitost výtvarný talent systematicky rozvíjet. Na přání maminky z pražského gymnázia přestoupila na Učitelský ústav (střední pedagogická škola) a směřovala k učitelskému povolání. Po maturitě se na zapřenou hlásila na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Přijímací zkoušky složila v roce 1942 a začala studovat grafickou školu, protože škola vyžadovala 1 rok praxe nebo odborné školy. Na UMPRUM studovala krátce v letech 1943 - 44 v ateliéru užité grafiky a malby Antonína Strnadela. Tehdy se už znala s Jiřím Mrázkem, s nímž po uzavření vysokých škol Němci odjela na Českomoravskou vysočinu, kam potom Mrázkovi jezdili i s dětmi. Po válce již umělecké vysokoškolské studium nedokončila.
Daisy Mrázková se stala členkou skupiny UB 12, která se utvořila v okruhu Umělecké besedy. Jejími členy kromě manžela Jiřího Mrázka byl i Václav Boštík, ale patřily sem také další umělecké manželské páry Adriena Šimotová a Jiří John, Věra a Vladimír Janouškovi, Vlasta Prachatická a Stanislav Kolíbal, dále Oldřich Smutný, Alois Vitík, František Burant, Alena Kučerová nebo historici umění Jiří Šetlík a Jaromír Zemina. Právě Václav Bartovský zřejmě významně působil na tvorbu Daisy Mrázkové a s Jiřím Mrázkem jí nahrazovali umělecká studia. Její dílo bylo více vázáno na její vnitřní soukromou stránku, než u mužů.
Smyslové vnímání Daisy Mrázkové tvoří základ její volné, ale i knižní a ilustrační tvorby, která byla ještě umocněna synestézií, vrozeným zvláštním a individuálním vnímáním barevnosti jednotlivých písmen abecedy. V roce 1953 začíná intenzivně kreslit, posléze se věnuje olejomalbě portrétů, po roce 1963 začíná přechodná fáze mezi figurou a krajinou a následuje abstraktní období. Zachycuje kameny, skály, paměť krajiny se vynořuje v keramických keltských střepech, v plátnech se objevuje lyrická struktura krajiny.
V roce 1965 vydává první autorskou knihu Neplač, Muchomůrko. Autorské knížky nebyly primárně určeny jejím dětem, protože, když začaly příběhy vycházet, bylo dceři dvacet a synovi šestnáct, i když zkušenosti z výchovy dětí byly jistě jeden ze zásadních zdrojů inspirace. Přesto první autorskou knihou nebyla tato oficiálně uváděná prvotina, ale učebnice angličtiny, kterou tehdy napsala a nakreslila opravdu pro své děti. Učení se jazyku skryla do příběhu o lesních zvířátkách a holčičce z myslivny.
 
V raných autorských knihách pracuje s kvašem a zvláštní kombinací barev. V pozdějších, které mají podobu Bilderbuchu/Picturebook, je ilustraci poskytnuta velká plocha, používala techniku dekalku, obtisku barev na ještě nezaschlou plochu papíru, v kombinaci s kvašem. Daisy Mrázková byla také silně inspirována anglickou literaturou pro děti a mládež a jejich krátkými knížkami pro první čtení, tvorbou Beatrixe Potterové i tradicí poezie nonsensu a lymericku (Alenka v říši divů a za zrcadlem) nebo knihou Mevídek Pú. Knihy posílala babička z Anglie, aby vnučky uměly anglicky. Příběhy dětí a zvířat v knihách Daisy Mrázkové mají v sobě zvláštní tajemnost, nedořečenost i humor. Nechávají čtenáře děj domýšlet a podněcují vlastní imaginaci spolu s kreativitou.
„Těší nás, že můžeme touto výstavou připomenout tvorbu jedinečné autorky, jejíž tři knihy Divadlo Drak uvedlo jako úspěšné inscenace, a to nejen pro dětské diváky,“ řekla ředitelka Divadla Drak Eliška Finková.  „A doufáme,“ dodala umělecká ředitelka Divadla Drak Dominika Špalková, „že výstava potěší jak děti, tak jejich rodiče. Zkrátka všechny ty, kterým stejně jako nám svět Daisy Mrázkové naprosto učaroval.“
K výstavě je připraven speciální doprovodný program.„Dne 3. 2.2019 proběhnou tři komentované prohlídky výstavy A co potom, Slone?od 14.00, 15.00 a 16.00 hodin. Na 10. 2. 2019 je připravena výtvarná dílna pro děti s názvem Barvy světa Daisy Mrázkové,“ zve návštěvníky lektorka Divadla Drak Jana Nechvátalová.
Výstava byla připravena kurátorkami Dominikou Špalkovou a Radoslavou Schmelzovou ve spolupráci s vnukem umělkyně Martinem Pávkem, kterému patří velký dík za laskavé zapůjčení děl.
 
Radoslava Schmelzová
( kurátorka výstavy)