Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Do Vánoc máme samozřejmě daleko, ale výročí narození duchovního otce nejslavnějšího tuzemského betlému připadá právě na 25. března. Světlo světa spatřil Josef Probošt v Třebechovicích pod Orebem (1849). Vyučil se truhlářem. Jako dárek pro svou ženu vyřezal r. 1882 první figurku do jesliček.  Postupně výrobě betlému zcela propadl.  Spolu s řezbářem Josefem Kapuciánem a sekerníkem Josefem Frimlem na něm pracoval přes 40 let. Probošt však vytvořil jen několik postaviček, navíc se znatelnými disproporcemi,propracovanými jen z pohledu diváka. Vymyslel ovšem koncept scény, krajiny a architektury. Právě on dostal úžasný nápad zachytit mizející svět drobných řemeslníků a přidal ho k biblické části.V roce 1906 na výstavě v Chrasti u Chrudimi získal za své dílo diplom a medaili. Betlém stál původně v pravém úhlu, „narovnán“ byl kvůli ukládání na vůz, aby předváděním na poutích vydělal trochu peněz, což se však ukázalo zcela iluzorním. Darované peníze příležitostných návštěvníků navíc prý Probošt obvykle propil.Časem se z něj stal zatrpklý samotář.  Hospodářství ho nezajímalo, obživu nechal na ženě a dceři. Nelze se divit, že po jeho smrti (1926) rodina betlém vyhodila do kůlny, dokonce jej prý proklela. Díky několika osvíceným obyvatelům Třebechovic však byl zachráněn. Ohromil návštěvníky československého pavilonu na světové výstavě EXPO 1967 v Montrealu a zahájil tak svoji triumfální cestu světem. Po mnoha letech získal konečně důstojné umístění v renovovaném Třebechovickém muzeu betlémů, byl prohlášen Národní kulturní památkou. Josefu Kapuciánovi udělily Třebechovice roku 1999 in memoriam čestné občanství. A podíváte-li se pozorně na truhláře stojícího u ponku na druhé terase levého okraje betlému, uvidíte pravděpodobně samotného Josefa Kapuciána.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ