Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Protože nikdo z nás neví, co se příští rok přihodí, bude letošní poslední rodák zrovna tak tajemný. Jako byl Cimrmany objeven bratr (byť mentálně utlumený) zápasníka Gustava Frištenského Varel, měl sourozence i spisovatel Ignát Herrmann. Dokonce dva – Emila a Gustava Vratislava.
 
O Gustavu Vratislavovi se toho opravdu moc neví. Světlo světa spatřil v Hradci Králové 29. prosince 1839. Jeho dědečkem byl významný obrozenec a český tiskař Jan Hostivít Pospíšil. Rovněž strýc Jaroslav Pospíšil měl blízko k černému řemeslu (majitel pražského nakladatelství). Možná proto Gustav pracoval nejprve jako knihkupecký příručí. Pak však podlehl volání „trubky hlasu“ a zvolil kariéru důstojníka. Znal dobře cizí jazyky – překládal z francouzštiny, angličtiny a němčiny. Vlastními pracemi přispíval do časopisu Lumír.
 
Buď mu Čechy na rozdíl od bratra, malostranského idylkáře, byly malé, nebo měl jako třeba Karel May velikou představivost. Možná jen pozorně poslouchal vyprávění rodičů, kteří Ameriku osobně poznali. Každopádně v průběhu pouhého desetiletí vychrlil celé své beletristické dílo, věnované převážně mládeži. Jeho ústředními tématy se staly evropské dějiny nebo dobrodružná vyprávění právě z Ameriky. Tituly jako Skotský zámek, Osada u Červené řeky, Pohorský lovec, Bitva u Lepanta nebo Ungvarská slečna jsou dnes, podobně jako jejich autor, téměř zapomenuty.
 
Gustav Vratislav Herrmann zemřel 9. 4. 1873 v pouhých čtyřiatřiceti letech v rodném Hradci Králové. 

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ