Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

V dějinách naší republiky nacházíme až příliš případů, kdy nejobětavější vlastenci místo díků byli zavrženi, zavřeni, zbaveni občanské cti. Ba co víc – na rehabilitaci obvykle za svého života čekali marně. Jedním z nich je také František Kryštof.
 
Narodil se v Týništi nad Orlicí 29. března 1891. Gymnázium začal v Hradci Králové. Pokračoval ve Vysokém Mýtě, maturoval už zase v Hradci. Pražská právnická studia brzy přerušil. Roku 1910 nastoupil k dělostřelcům v černohorském Kotoru. Zde se stal časem velitelem pevnostní čety. Tři léta nato ho však nacházíme v Bělehradě na pozici bankovního úředníka. Se začátkem celosvětového konfliktu nabídl své služby srbské armádě. Osvědčil se, dosáhl důstojnické hodnosti. V květnu 1918 přešel k našim legiím ve Francii. V městě s voňavým jménem Cognac byl zařazen do československého střeleckého pluku. Po návratu do nové republiky pracoval jako překladatel u francouzské vojenské mise. Jako voják musel často měnit místa svého působení (Hradec Králové, Olomouc, České Budějovice, Trenčín). V hodnostním žebříčku rychle postupoval. Několik let před druhou světovou válkou 1936 byl povýšen na brigádního generála.     
 
Po okupaci Československa se jako člen organizace Obrana národa zapojil do odbojového hnutí. Do penze odešel roku 1947. Necelý rok po komunistickém převratu byl zatčen kvůli angažmá ve Svazu brannosti. Původní dva roky vězení mu prodloužili o další čtyři. Pár let ještě pracoval v hradeckém Pragolaku. Zemřel 20. února 1960 a je pohřben na vojenském hřbitově na Pouchově.  
 
Před 2. sv. válkou vydal knihu Lovčen. Vzpomíná v ní na své občas velmi drsné zážitky na černohorské frontě. Psal však také básně – Loutna z mříží a jiné verše vyšly dlouho po jeho smrti.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ