Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Docela nedávno jsem byl svědkem, kterak neodbytný respondent atakoval blonďatou dívenku v Informačním centru dotazem, kdo že postavil hradecké nádraží. Samotného mě otázka zaskočila. Kdo to vlastně byl? Gočár? Kotěra? Nikoliv. Kromě těchto dvou titánů měl Hradec štěstí i na další, veřejnosti méně známé stavitele, kteří se zasloužili o hrdé přízvisko Salon republiky. 
 
U některých rodů se povolání opravdu dědí. Příkladem budiž dynastie Rejchlů. Tatínek Václav začínal jako zedník. Pílí a invencí dosáhl postavení uznávaného architekta. Starší syn Václav (*3. 11. 1884 v Libranticích) vystudoval techniku v Praze. Ovlivnila ho zvláště meziválečná architektura. Roku 1913 navrhl Husův dům na Kavčím plácku (nyní Rokytova výstavní síň, kterou vedou manželé Podhajští). Jako příslušník organizace YMCA jí postavil důstojné sídlo v Šafaříkově ulici. Je také autorem Studentského domova, místa, kde můžete navštívit báječné inscenace Divadla Drak, a nádherné Wiplerovy vily na Orlickém nábřeží. Pro Hradec měl jistě největší význam regulační plán města a výše zmiňovaná budova nádraží, na níž spolupracoval s mladším bratrem Janem. Krajský soud s věznicí, další svoji významnou práci, poznal bohužel v padesátých letech ironií osudu i zevnitř. Po akci Státní bezpečnosti v ní byl totiž rok vězněn.      
 
Díky stykům s malířem Bohumilem Kubištou platil za znalce výtvarného umění, patřil až do své smrti k důležitým osobnostem našeho města. Zemřel 9. 7. 1964 v Hradci Králové.
 
A ještě ke zmiňované dívence z počátku článku. Se zákeřnou otázkou se – jak jinak - vyrovnala se ctí.


VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ