Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
JIŘÍ ŠEBÁNEK
„Otec“ Největšího Čecha o sobě tvrdil: „Bohužel já jsem zádumčivý, pochmurný, já tady v tom světě nevidím důvod k úsměvu.“ A čtenář teď zažije šok. Cimrmana totiž nevymyslel ani Svěrák, tím méně Smoljak. Jenže jako stopa JC končí - nebo začíná? - v Liptákově, zdá se, že Jiří Šebánek (neplést s dvorním Formanovým hercem Josefem Šebánkem) existoval až od pětatřiceti. Na svět přišel 8. února 1930. Možná trochu i náhodou v Trutnově, otcem ajznboňákem posunovali nadřízení pomalu jak s vlaky. Asi nejdramatičtější chvíle prožil Jiří ke konci války v Plzni. Působil - ano, jako neplnoletý! - v továrně, která se stala cílem amerického bombardování. Zážitek promítl do scénáře filmu Stůj, nebo se netrefím. Pak má jeho životopis mnohaletou mezeru - žádné zprávy o vyučení, studiu střední či vysoké školy. Podle kolegy Karla Bartoníčka roznášel pivo na plaveckém stadionu v Podolí. Šebánkovo jméno se ve veřejném prostoru objevuje roku 1965. Po vojně nastoupil jako redaktor vysílání pro děti a mládež v Čs. rozhlase, poté přešel do oddělení armádního. Tady potkal Zdeňka Svěráka a Miloně Čepelku. S prvně jmenovaným uváděl mystifikační program Nealkoholická vinárna U Pavouka. 16. září 1966 zmínili Járu (tehdy ještě da) Cimrmana. Toho stvořil Šebánek. Zamlouvalo se mu německé jméno psané česky, navíc člověk s totožným příjmením hrál za chomutovský hokejový klub, jehož byl příznivcem. Šlo o sochaře-samouka, řidiče parního válce a tvůrce nafukovacích soch. Během čtyřiceti dílů se lidský profil zneuznaného génia ustálil zhruba do dnešní podoby - matka rakouská herečka, otec český krejčí, žil na sklonku éry habsburského císařství.
29. října 1966 navrhl Šebánek Zdeňku Svěrákovi, Miloni Čepelkovi, režisérce Heleně Philippové a Ladislavu Smoljakovi založit divadlo na cimrmanovských principech. K nápadu velmi skeptický byl od začátku Smoljak, hru Vyšetřování ztráty třídní knihy však dodal. První představení – Svěrákův Akt - viděla 4. října 1967 Malostranská beseda. Absence hereckého umu obecenstvu nevadila, v obsazení převažovali rozhlasáci a jazzmani. Šebánkův „toiletní horor“ Domácí zabijačka přišel 7. února 1968 na řadu jako třetí. Úspěch měl dosti prostřední. Šebánek však přispěl myšlenkou doplnit hry přednáškami o Cimrmanově životě, čehož se soubor DJC drží dodnes, stejně jako zásady, že ženská na jeviště nepatří. Rozpory se Smoljakem vyvrcholily roku 1969 Šebánkovým odchodem z divadla a stažením Domácí zabijačky z repertoáru. Tou dobou Jiří Šebánek musel jako „pravicový oportunista“ skončit i v Čs. rozhlasu. Když se po pěti letech dohodl s protagonisty DJC na návratu, zhatily ho úřady. Pracoval v archivu Mladé fronty a v klubech vystupoval s pořadem Sonet osamělého hostitele.
Roku 1980 založil s Karlem Velebným Salon Cimrman. Od „velkých“ Cimrmanů se lišil jazykovými hříčkami, živým hudebním doprovodem, suchým anglickým humorem, dobovými (tj. C. a K.) diapozitivy a drsnými, černými, absurdními vtipy. Příklad z programu Cimrkino: „Toto je vůbec první Tarzan v dějinách kinematografie. V Cimrmanově pojetí to nebyl vládce džungle, ale fantom ukrajinských močálů. Jmenoval se Rašelin. Jeho matka, bývalá kurtizána, jej ihned po narození pohodila v rákosí, kde se ho ujala osamělá ropucha a vychovala z něj vynikajícího skokana.“ Soubor vystupoval v menších prostorách rovněž mimo Prahu. Česká televize na přelomu tisíciletí natočila zkrácené verze pořadů, stále jsou dostupné na YouTube. Ze dvou Šebánkových scénářů k celovečerním filmům (Volná noha, Stůj, nebo se netrefím) dopadl lépe ten první, variace na téma životních osudů nespoutaného trumpetisty Laca Décziho. Jiří Šebánek, neochotný ke kompromisům, je podepsán pod veleúspěšnými večerníčky o králících Bobu a Bobkovi, populární TV relací o opuštěných zvířatech Chcete mě? či mnoha knihami převážně o Cimrmanovi (Byli jsme a buben, Já, Jára Cimrman, Za Járou Cimrmanem až do hrobu). Konec života prožil v nemocnici, kam za ním chodili i bývalí kolegové. Ze dvou manželství měl dva syny. Zemřel 4. dubna 2007 v Praze.
Šťastný to národ, který má hned dva Cimrmany!
Všichni dobří rodáci
JIŘÍ ŠEBÁNEK
„Otec“ Největšího Čecha o sobě tvrdil: „Bohužel já jsem zádumčivý, pochmurný, já tady v tom světě nevidím důvod k úsměvu.“
ZBYNĚK HEJDA
Poezie není pro každého. Někomu se líbí nezávazné rýmovačky, jinému prázdné agitky, romantici vyhledávají lyriku přírodní nebo milostnou. Ti nejnáročnější pak objevují holanovskou „jeskyni slov“.
KAREL POLÁČEK
Dvaatřicetiletá historie seminářů Filmový smích v Rychnově začínala poctou Karlu Poláčkovi.
Tiskové zprávy
Filharmonie oslaví 800 let města hudebními premiérami – první bude Brunneriana
Výročí 800 let od první písemné zmínky o Hradci Králové letos oslaví také Filharmonie Hradec Králové. Ta už ve středu 12. února od 19:30 hodin poprvé představí klavírní koncert Martina Brunnera mladšího napsaný na objednávku k oslavám výročí rodného města. Na koncertě nazvaném podle jeho tvůrce Brunneriana ho doprovodí mimo orchestr Filharmonie Hradec Králové také další hudebníci.
ADALBERTINUM – únor 2025
TANEČNÍ 2025 – DOPLŇKOVÝ ZÁPIS PRO CHLAPCE
Slučitelné díly v Klicperově divadle – young adult kriminálka s osobitou flow
Klicperovo divadlo začalo rok 2025 ve vysokém tempu. Krátce po uvedení inscenace A pak usnu a vstanu se diváci mohou těšit na další novinku letošní sezóny.