Hudba je svébytná řeč; jsme-li jí osloveni, máme dojem, že je nabitá významem, který je sice bezprostředně a obecně sdělný, ale je ho takřka nemožné vyjádřit jinak. Hudba má nepochybně znakovou povahu, na rozdíl od jazykových znaků ovšem neodkazuje přímo k určitým prvkům ve skutečnosti. Jak poznamenal filosof George Steiner, hudba je označující, avšak označující absolutně. Právě její autonomnost a universálnost byla pro moderní výtvarníky mimořádně přitažlivá a na počátku 20. století sehrála katalyzační roli při vzniku abstraktního umění. Onu fascinaci hudbou, jíž se umělci využívající odlišných médií často vyznačují, dobře vystihuje známý výrok anglického esejisty Waltera Patera, který v závěru 19. století napsal, že „veškeré umění se neustále snaží dosáhnout podmínek hudby.“ Hudba coby kvintesence umění jako takého.
Hudba neodkazuje k ničemu mimo sebe, což je rovněž základním východiskem konkrétního umění, v němž bod zůstává bodem, linka linkou, plocha plochou a barva nevyjadřuje nic jiného než svou vlastní barevnost. Možno rovněž zmínit, že konkrétní hudba na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století začala vedle hudebních a elektronických užívat rovněž konkrétních zvuků či hluků (např. skřípot dveří nebo štěkot psů), které se však stávaly svébytnými zvukovými objekty nadanými vlastním významem.
Záměrem letošního Konkrétního podzimu nazvaného VIVAT MUSICA je zdůraznit analogičnost postoje, s nímž se v hudbě i konkrétním umění přistupuje k uměleckému médiu. Kromě členů Klubu konkrétistů 3 jsme oslovili řadu spřízněných intermediálních umělců různých generací, jejichž tvorba tak či onak tématizuje vztah výtvarného a hudebního či zvukového vyjádření. Tvarosloví vystavených děl pokrývá širokou škálu od prací vizualizujících určité hudební skladby či jejich osobní zážitek, přes díla inspirovaná konkrétními hudebními formami, až po práce zviditelňující „hudebnost“ jako takovou. Vystavena je zde řada grafických partitur nekonvenčními výtvarnými prostředky ztvárňujících hudební díla či zvukové zkušenosti, které v některých případech zachycují rovněž jedinečnost zážitku či konkrétní hudební interpretace. Z hudební grafiky jsou zde zastoupeny především výtvarné parafráze partitur, některé pojaté konceptuálně, jiné lyricky nebo např. jako záznam akce.
Jakub Guziur
Vystavující autoři: Karel Adamus – Jana Babincová – Tereza Blažková – Milan Cieslar – Jan Dudešek – Eva Francová – Vojtěch Groot – Josef Haring – Jolana Havelková – Pavel Hayek – Šárka Hrouzková – Lubomír Hruška – Zbyněk Janáček – Olga Karlíková – Václav Kočí – Inge Kosková – Dáša Lasotová – Václav Malina – Štěpán Málek – Ian Mikyska – Eduard Ovčáček – Michal Pšenička – Miloš Šejn – Jiří Šigut – Zdeněk Šplíchal – Pavel Štýbr – Pavla Vaculíková – Lenka Vilhelmová – Jan Wojnar